Nevyplnila se temná proroctví chiliastů, předpovídající příchod Konce zcela přesně na rok 1420, měsíc únor, pondělí po svaté Scholastice. Hle minulo Pondělí, přišlo úterý, po něm středa a nic. Nenadešly dny Hněvu a Trestu, nebyl propuštěn Satan z žaláře svého, nezhynuli všichni hříšníci a odpůrci pravého Boha mečem, ohněm, hladem, krupobitím, zuby šelem, žihadly štírů či jedem hadů. Konec světa nepřišel. Svět neshořel v ohni a nezahynul. Přinejmenším ne celý. Ale i tak bylo veselo.

Tuzemskému čtenáři již dobře známému zaklínači Geraltovi vytvořil jeho autor Andrzej Sapkowski celý fantastický svět, hrdinu své nové trilogie naopak nechává prožívat dobrodružství ve světě našem, v zemi, kde se od nepaměti stýkaly vlivy a střetávaly zájmy české, polské a německé. Píše se rok 1425, husitským Čechám jde o přežití, a tak vzdorují celému křesťanskému světu. V té době mladý slezský šlechtic Reinmar z Bělavy zvaný Reynevan projeví zvláštní nadání, jak si proti sobě poštvat spoustu nepřátel a jde mu o přežití.
Jenže ouha! Reinmar z Bělavy není Geralt z Rivie. Není vycvičený zaklínač, ale jen dobrý medik a o poznání nešikovnější čaroděj. Doba však nepřeje studiu na Karlově universitě se nepřednáší, ale sváří o pravdu kalicha. Ještě méně přeje doba magii – svatá inkvizice je bdělá a neúprosná.

Není mistr meče, pouze úspěšný záletník, zato však prachšpatný bojovník. První vlastnost ho dostane do ohrožení života, ta druhá jej v nové situaci dává všanc pronásledovatelům.

A protože je Reynevan navíc velmi mladý, a tím pádem velmi naivní, jeho nebezpečné dobrodružství by záhy skončilo tragicky. Naštěstí se však má možnost poučit o tom, že „přátelství je věc veliká a krásná“ a amor vincit omnia. Nicméně vyhráno zdaleka nemá, mstitelé se nevzdávají a ani ptáci nejsou tím, čím se zdají být…