Stav velmi dobrý.

Když Kinsey telefonicky požádali, aby se ujala toho případu, byl již doktor Dowan Purcell devět týdnů nezvěstný. Do té doby pracoval jako geriatr a byl rovněž význačnou osobností mezi lékaři Santa Teresy. Policie po něm tedy pátrala opravdu důkladně. Nikdo nevěděl nic o tom, že by snad měl doktor Purcell nějaké nepřátele, a nadto vždy budil dojem spokojeného člověka. V době svého zmizení měl spoustu práce v sanatoriu pro přestárlé a jak jeho zaměstnanci, tak i pacienti ho měli velmi rádi. On sám pak nade vše zbožňoval svou druhou ženu Crystal a bezmezně miloval jejich dvouletého syna.
Kinsey si kupodivu nenajala Crystal, ale Purcellova první žena Fiona. Setkání s ní v Kinsey nevzbudilo právě příjemný pocit. Fiona se chovala povýšeně a od soukromého detektiva si slibovala příliš mnoho. Kinsey všechny její instinkty napovídaly, aby tu práci odmítla, ale ona nakonec jen řekla: „Udělám, co bude v mých silách, ale nic neslibuji."
A to bylo rozhodnutí, kterého bude navždy litovat.
Při pátrání po zmizelém Purcellovi se Kinsey nemůže ubránit pochybnostem. Všichni jako by měli nějakou teorii. Policisté se domnívají, že si vyrazil na pánskou jízdu a teď má strach se vrátit. Fiona je pro změnu přesvědčená, že utekl od Crystal, a ta si zase myslí, že je Dowan po smrti. Zaměstnanci sanatoria jsou zase toho názoru, že milého doktora někdo unesl. Jedna z jeho dcer pak pod dojmem z konzultace s médiem získá utkvělou představu, že otce drží zavřeného na nějakém ošklivém a temném místě, neznámo kde. Všichni tedy Kinsey bombardují spekulacemi, ale fakta jdou jaksi mimo ni. Čirou náhodou ale narazí na stopu, která ji zavede do přízračného světa, kde se faleš a klam stávají skutečností a kde člověk o pravdu nezavadí. A nakonec jí nezbude než opět svěřit život do rukou své věrné, leč poněkud záhadné rádkyně intuice.