Sám si říkal Covenant Nevěrec, protože se neodvažoval věřit v onen podivný paralelní svět, ve kterém se náhle ocitl. Magie Končiny přece nemohla být skutečná. Mistři umění přece nemohli dokázat dotekem vznítit dřevo, jež předtím nehořelo, ani donutit kámen, aby jim volně tekl pod rukama. Jenže tak činili. Bolehlína přece nemohla regenerovat odumřelé nervy. A přesto to zázračně dokázala. Končina ho lákala. Býval nemocný; nyní se cítil lépe než kdy předtím. Bez vlastního zavinění býval vyvržencem, nečistým, páriou. Nyní ho pokládali za převtělení největšího hrdiny Končiny - Berecka Půlručka - vyzbrojeného tajemnou mocí bílého zlata. Tato moc sama o sobě mohla ochránit Pány Končiny před odvěkým zlem Povýšence, Pána Zlora. Až na to, že... Covenant nemá ponětí, jak tuto moc použít!